Samozřejmě zní to jako klišé, či otřepaná fráze. Zamysleme se však nad tím, když jsme v práci a máme doma partnera, kočku, psa, prostě cokoliv, co je vám blízké. Těšíte se domů? Pokud zní vaše odpověď ano, je to právě proto, že je tam někde, někdo nebo něco, co to místo dělá důležitým.

Je jedno kde bydlíte, jestli je to byt, dům nebo ubytovna. Stejně tak není vůbec podstatné, zda jste jen v podnájmu nebo jste majitelem oné nemovitosti. Máte se kam vrátit po práci? Važte si toho. Buďte rádi, že na vás čeká živá bytost, která k vám chová city. (Nezáleží na tom, jestli je to zvíře, nebo člověk).
Když otevřete večer dveře, cítíte vůni teplé večeře, přiběhne k vám „Punťa“, který se samou radostí, z toho že jste vrátili, počůrá. Nebo se vám pověsí vaše děti kolem krku, manželka sedí a čeká s uvařenou kávou. Zahřívá vás tato myšlenka u srdce? Začínáte se usmívat a vybavujete si některý z výše popsaných okamžiků? Tak to je přesně ta chvíle, kdy se otřepaná fráze stává pravdou. Jen někdy v tom všem shonu na tyto „drobnosti“ zapomínáme a bereme je jako samozřejmost.

Peníze ti domov nezajistí

Je to tak! Člověk, který má dostatek financí si může pořídit obrovskou vilu třeba i zámek, cokoliv si usmyslí… K čemu mu to všechno však bude bez lásky a bez naplnění toho prázdného místa tam někde uvnitř každého z nás. My, kteří máme milující rodinu, přátele kolem sebe, to poznáme jen v případě, kdy něco z toho ztratíme. Bohužel jsou ale mezi námi i takoví, kterým závidíme, protože nám připadá, že mají všechno. Zdání klame. To všechno máme právě my.

Jak se v jedné známé písničce zpívá: „Štěstí za prachy nekoupíš…štěstí nelze koupit, za žádný peníze…“. Miliardář nikoho nedonutí, aby na něj čekal někdo v paláci s otevřenou, ale hlavně upřímnou náručí.
Raději na ubytovně s mými blízkými, než na hradě a sama. Tady je ten opravdový význam. Připomínejme si tyto maličkosti, které na nás každodenně čekají a buďme šťastní, že máme pravý DOMOV.