Nejčastěji mandle používáme jako rychlé monotónní mlsání, často si neuvědomujeme, že se z nich dají udělat zdravější varianty dortů, sladkých dezertů, mléko, někdy i saláty, které právě se dozdobí mandlovými lupínky. Mandle v sobě ukrývají spoustu deficitních minerálů a úplně stejně obsahují vlákninu.

Strom mandloní patří mezi první ořešáky na světě. Botanicky patří mezi příbuzné meruněk, které jsou prvními posly jara. Nejspíše pocházejí z Řecka, odkud se tradice pojídání křupavých mandlí přesunula do celého světa. Mandle mají velice obsáhlou historii.

Mandle neloupané obsahují mono-nenasycené tuky, které mají pozitivní vliv na hladinu LDL cholesterolu, tak i působí kladně na naše srdce. Tyto tuky zabírají asi 70 % z celkového objemu. Takže pokud konzumujete mandle s mírou, cca 40 g denně, například si mandlemi zpestříte odpolední svačinu, k večeři vynecháte máslo a celozrnný chleba si potřete tvarohem, tak je všechno v pořádku. Pokud tedy si hlídáte váhu, je vhodné mezi tuky vybírat a upřednostnit spíše takové, které patří mezi ty rostlinné. Sem patří ořechy, semínka, kvalitní oleje, avokádo a podobné.

Mandle obsahují bílkoviny, vápník, železo a omegu 3 a 6 nenasycené mastné kyseliny. Takže pokud například si dáte 30 g mandlí, do těla dostanete 6 g bílkovin a to je na tak malé množství slušná dávka. Dále v 30 g mandlí se ukrývá 80 mg vápníků a ve stejném množství najdeme 20 různých flavonoidů. Flavonoidy jsou přírodní látky, které se ukrývají v ovoci, zelenině, květech, ale také i v luštěninách, čajích a ve vínu. Mají protizánětlivé, protivirové a antioxidační vlastnosti. Takže když budete konzumovat ovoce a zeleninu s vysokým obsahem flavonoidů, ty snižují chronické onemocnění, ať už jde o rakovinu, mrtvici, či srdečně cévní choroby.

Mandle jsou přírodní minerální lékárničkou, obsahují totiž ještě zinek, měď a mangan. Toto jsou důležité stopové prvky, které se podílejí na stovkách tělesných funkcí.